dát
[daːt]
(3. j. dá, rozk. dej, čin. dal, trp. dán, podst. jm. dání, záporný infinitiv nedat)
sloveso dokonavé
1. (kdo dá co {komu; kam; za něj. účelem}; komu INF)
poskytnout něco hmotného nebo nehmotného k využití, spotřebování, za nějakým účelem ap.:
dát pacientovi antibiotika
dát dětem svačinu do školy
dát psovi nažrat
dát zaměstnancům dovolenou
Město dalo peníze na opravy nemocnice.
Dej mi svoje telefonní číslo.
2. (kdo dá co komu {k čemu}; co kam)
poskytnout něco jako dar, odměnu, projev náklonnosti ap., darovat, věnovat:
dát mamince dárek k svátku
dát dceři lístky na koncert
dát nemocnici sponzorský příspěvek
Kněz dal chlapci na památku růženec.
3. (kdo dá co kam)
umístit něco na nějaké místo • přidat k něčemu další surovinu, přísadu:
dát květiny do vázy
dát skříň do ložnice
dát do omáčky trochu pepře
Nevěsta si dala na krk náhrdelník.
Zamkl jsem za sebou a klíče jsem dal do kapsy.
4. (kdo dá co kam)
umístit něco do instituce nebo provozovny za účelem uschování, úpravy, likvidace ap.:
dát si batoh do úschovny
dát oblek do čistírny
dát starý papír do sběru
dát peníze do banky
Zloději dali ukradené kolo do šrotu.
5. (kdo dá koho4 kam)
umístit někoho do instituce ke vzdělávání, k trávení volného času, k péči, k (dlouhodobému) pobytu ap.:
dát dítě na atletiku / na výtvarku / do houslí
dát dceru na gymnázium / do učení
dát babičku do léčebny
Soud dal všechny stíhané do vazby.
Patnáctiletá matka dala své dítě k adopci.
6. (kdo dá co kam)
poskytnout něco k prodeji, ke zveřejnění ap.:
dát inzerát do novin
Dům byl dán do dražby.
Firma dala na trh nové léky. uvedla
Město dalo na web informace pro občany.
7. (kdo dá co za co {komu})
vydat peníze nebo jinou protihodnotu za nějaké zboží, službu ap., zaplatit:
dát za dům 2,5 milionu
Dospělí dají za vstupné sto dvacet korun.
V průměru dají Češi za dovolenou zhruba 17 000 Kč.
Domácnost by neměla za bydlení dát více než 30 procent čistých příjmů.
8. (kdo dá co {komu; za co; jak})
vydat někomu zboží, poskytnout službu ap. za peníze nebo za jinou protihodnotu, prodat, vyměnit:
Dejte mi kilo brambor.
Dali mi zboží na dluh.
Že se známe, tak ti to dám levněji.
Překrásné jiřinky mají cenu čtyřiceti devíti korun, ale já vám je dám za třicet devět.
9. (kdo dá co komu {za co}; co čemu)
udělit někomu, něčemu nějaké hodnocení, oznámkovat • udělit někomu nějaký trest, uložit:
dát hráči žlutou / červenou kartu
dát filmu tři hvězdičky
Učitel mi dal špatnou známku.
Policisté dali řidiči pokutu.
kolokv.
10. (kdo dá co komu; INF {koho4, co; komu}), (co dá INF {komu, čemu})
přikázat nebo zařídit, aby někdo něco udělal • způsobit nebo umožnit, aby se něco uskutečnilo:
dát postavit kostel
dát kamarádovi vydělat
dát zaměstnanci podepsat smlouvu
dát spolužákovi opsat úkol
Učitel dal školákům za úkol nakreslit obrázek.
Myšlenka dala vzniknout novému projektu.
11. (kdo, co dá co do čeho)
uvést něco do nějakého stavu, do vztahu k jiným skutečnostem ap.:
dát do pořádku hospodaření města
dát legislativu do souladu se zákony Evropské unie
Expozice dala do kontrastu touhu po penězích a pomíjivost.
Své zdravotní potíže jsem dala do souvislosti se stresem.
12. (kdo, co dá co komu, čemu)
dodat někomu, něčemu nějakou vlastnost, schopnost, zkušenost, znalost ap.:
Víra mu dala sílu přežít.
Ministr chce dát zahraniční politice nový rozměr.
Režiséru se podařilo dát představení dramatický spád.
Přečtení této knihy mi hodně dalo.
Škola mi dala pevný základ pro můj profesní život.
13. (co dá co {komu}), (kdo dá co do čeho)
vyžádat energii, úsilí na dosáhnutí určitého cíle • vynaložit energii, úsilí na dosáhnutí určitého cíle:
Vymyslet dárek pro partnera dá někdy hodně práce.
Lékařům dalo spoustu námahy, aby ženu udrželi při životě.
Hráči do utkání dali hodně úsilí.
14. (kdo dá na koho, na co)
řídit se podle určitého názoru, hodnot, informací ap. • považovat něco za důležité, dbát na to:
dát na názory odborníků
dát na první dojem
Nedejte na řeči ostatních.
Někteří Češi dají na tituly.
Při výběru střední školy děti nejvíce dají na rodiče.
15. (co dá co)
odpovídat určité hodnotě, úrovni, tvořit:
I malé zisky mohou dát v součtu slušné peníze.
41 procent Ostravanů odpovědělo, že rozhodně půjdou volit, a dalších 33 procent si vybralo odpověď, že spíše ano. To by dalo dohromady 74 procent voličů.
16. kolokviální
úspěšně něco vykonat, dokázat, splnit syn. zvládnout:
Zkoušky jsem dal napoprvé.
Ústní část jsem dala bez problémů, test mi utekl o dva body.
Trenér jí opakoval: „To dáš, máš na to.“
Tenhle pohovor bych dal, i kdyby mě vzbudili o půlnoci.
17. kolokviální
poskytnout pohlavní styk:
Stará mi zase nedala.
O Tereze se říká, že dá každýmu.
18.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
dát polibek políbit
dát jméno pojmenovat
dát možnost umožnit
dát návrh navrhnout
dát odpověď odpovědět
dát povolení povolit
dát příkaz přikázat
dát popud iniciovat
dát výpověď odejít ze zaměstnání
dát někomu výpověď propustit ho ze zaměstnání
□ dejme tomu
1. představme si, připusťme jako možnost
syn. řekněme:
Dejme tomu, že vše je tak, jak říkáte.
2. odhadem, přibližně
syn. řekněme:
Znám ho – dejme tomu – deset let.
◊ co by za to daly děti v Africe expresivní
neplýtvej, nepohrdej jídlem (i když není vyloženě chutné), protože jeho dostatek není samozřejmý:
Proč jsi tu svačinu nesnědl? Co by za to daly děti v Africe!
◊ co dům dal / dá
zbytky jídla, potravin nebo jakékoli věci, které jsou doma k dispozici:
Snídám, co dům dá.
K obědu byl guláš z toho, co dům dal.
Technika malování je libovolná, fixy, uhel, tempery, pastelky, zkrátka co dům dá.
◊ co je psáno, to je dáno
písemné informace, sliby, dohody ap. jsou závazné, nelze je zpochybnit:
Co je psáno, to je dáno, to platí prostě mnohem víc než plácnutí rukou či planý slib.
◊ co to dá kolokviální vyšší
jak je to nejvíce, nejrychleji možné:
Na motorce jezdím zodpovědně, jen občas to pustím, co to dá.
→ doklady v korpusu
◊ dal bych za to nevím co expresivní◊ dal bych za to všechno / cokoli(v) expresivní
velmi si něco přeji, velmi bych si něco přál (často něco nesplnitelného)
◊ dát do něčeho (celé) srdce ◊ dát do něčeho (celou) duši
věnovat něčemu maximální úsilí, udělat to s nadšením, zápalem
◊ dát hlavy / hlavu dolů
1. být zkroušený, přestat se snažit, když se něco nedaří
2. dát hlavu dolů být pokorný, přijmout skutečnost takovou, jaká je
◊ dát hlavy / hlavu nahoru
vzchopit se, dál se snažit, i když se něco nedaří
◊ dát hlavy dohromady
společně se zamyslet, poradit
◊ dát [kila / vousy / boty ap.] dolů kolokviální vyšší
odstranit něco odněkud, zbavit se něčeho (např. zhubnout, oholit se, zout se)
◊ dát na sebe (dlouho) čekat
1. (o abstraktních jevech) velmi dlouho nenastat, neuskutečnit se
2. (o člověku) dlouho nepřijít, přijít (velmi) pozdě, opozdit se
◊ dát něco / to dál
poslat, předat nějaký předmět nebo zprávu, informaci dalšímu v řadě, popř. komukoli jinému
◊ dát něco / to na papír
zaznamenat, vyjádřit něco písemně, popř. umělecky
◊ dát něco do figury kolokviální
uvést něco do náležitého stavu, uspořádat, upravit
◊ dát něco do oběhu
zveřejnit určitou informaci • umožnit rozšíření určité věci mezi jednotlivci
◊ dát něco do placu kolokviální
1. nabídnout něco k jídlu, k využití ap.
2. říct nějakou myšlenku, vtip ap. ve snaze podělit se o ně s druhými lidmi, příp. je pobavit
◊ dát něco do pohybu
způsobit, že se situace, okolnosti ap. kolem něčeho začaly (překvapivě) měnit, vyvíjet, zahájit něco
◊ dát něco do pucu kolokviální
důkladně něco opravit, uklidit
◊ dát něco dohromady / do kupy
1. shromáždit a zpracovat materiál, informace ap. do nějakého celku, sestavit
2. uvést něco do funkčního, vyhovujícího stavu, opravit
◊ dát něco (jasně / hlasitě / nepokrytě) najevo ◊ dát (jasně / hlasitě / nepokrytě) najevo, že…
(zřetelně, otevřeně) projevit svůj názor, postoj ap.
◊ dát něco k ledu expresivní
odsunout něco z programu, z popředí zájmu ap. a dál se tím nezabývat, odložit
◊ dát něco na odiv
okázale něco předvést, ukázat, pochlubit se tím
◊ dát něco na stůl
předložit nějaký návrh, materiál ap. k projednání
◊ dát něco v sázku
ohrozit něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození ap.
◊ dát něco všanc kolokviální vyšší
1. ohrozit něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození ap.
2. zveřejnit informace ap. a vystavit je tak nepatřičné pozornosti, nepochopení, posměchu
◊ dát něčemu / někomu [pořádně ap.] na frak expresivní
1. (o věci, jevu) výrazně něco překonat svou úrovní, kvalitou, účinností ap. • (o člověku) s výraznou převahou nad někým vyhrát, vyniknout ap.
2. (o věci, jevu) něco zkazit nebo výrazně poškodit ap. • (o člověku) překonat někoho v bitce, zbít ho
◊ dát něčemu / někomu sbohem
skončit s nějakou činností, zájmem ap., rozloučit se s něčím, opustit to • přestat se s někým stýkat ap., trvale se s někým rozloučit, opustit ho
◊ dát něčemu / někomu stopku
zakázat, zastavit nějaký projekt, něčí činnost ap., zabránit něčemu
◊ dát něčemu adié / adieu
skončit s nějakou činností, zájmem ap., ukončit něco, opustit to
◊ dát něčemu červenou
zakázat, zastavit, zamítnout plán, projekt ap.:
Radnice dala stavbě nových obchodů červenou.
V parlamentních volbách dali voliči reformám červenou.
◊ dát něčemu vale kolokviální vyšší
skončit s nějakou činností, zájmem ap., ukončit, opustit něco, zbavit se něčeho
◊ dát něčemu zabrat kolokviální vyšší
nešetrným nebo nadměrným používáním přispět k poškození nějaké věci
◊ dát něčemu zelenou
povolit, umožnit realizaci plánu, projektu ap.
◊ dát něčemu život
nechat něco vzniknout, uvést do provozu, vytvořit
◊ dát někoho / něco do latě kolokviální vyšší
usměrnit něčí chování, nějakou situaci ap., uvést někoho, něco do žádoucího stavu
◊ dát někoho / něco na černou listinu
považovat, označit někoho, něco za nežádoucí, nedůvěryhodné, zakázané, takové, jimž je nutné se vyhýbat
◊ dát někoho do figury kolokviální
navrátit někoho do dobré, žádoucí formy • ukáznit, usměrnit někoho
◊ dát někoho dohromady / do kupy
1. vyléčit něčí zranění, nemoc ap., uzdravit někoho
2. seznámit někoho navzájem a vytvořit nějakou skupinu lidí, sestavit
◊ dát někoho za katr kolokviální
uvěznit, poslat do vězení
◊ dát někomu / něčemu křídla expresivní
povznést, povzbudit někoho nebo něco (k mimořádnému výkonu ap.)
◊ dát někomu / něčemu něco do vínku knižní
1. (zprav. ze strany osudu, Boha, přírody ap.) obdařit někoho nebo něco (při zrodu) vlastnostmi, schopnostmi, nadáním ap.
2. vytyčit něčemu (zprav. při jeho vzniku, založení) určitý cíl, předmět činnosti, hlavní náplň, myšlenku ap.
3. darovat něco někomu nebo něčemu, zprav. jako symbolický základ do budoucna nebo z pozice patrona ap.
4. vštípit někomu něco výchovou, soustavným vedením ap.
◊ dát někomu / něčemu (s něčím / někým) pokoj
nechat někoho být, přestat ho (s něčím, s někým) obtěžovat, zatěžovat ap. • nechat něco být, přestat se tím zabývat
◊ dát někomu / si fóra kolokviální
dát někomu náskok • vyrazit s předstihem
◊ dát někomu adié / adieu
ukončit milostný vztah, rozejít se s někým
◊ dát někomu (co proto) expresivní
1. ostře někomu vynadat • citelně někoho potrestat, zbít ap.:
Prezident nešetřil kritikou a dal co proto vládě i zákonodárcům.
Já ti dám, to uvidíš!
Naběhli tam s obušky a dali jim co proto.
2. způsobit někomu velkou námahu, vyčerpat někoho:
Ten tvůj dopis, ten mi dal! Musel jsem pro něj až na poštu.
Čtvrtými narozeninami dítěte začíná období, které vám dá co proto.
◊ dát někomu [čas / den ap.] na rozmyšlenou
poskytnout někomu určitý čas, lhůtu k uvážení něčeho
◊ dát někomu do těla expresivní
přinutit někoho k velkému výkonu, námaze a velmi ho tím unavit, vyčerpat
◊ dát (někomu) fušku kolokviální
vyžádat si mimořádné úsilí, velkou námahu, mnoho práce, být velmi pracný, namáhavý
◊ dát někomu hobla kolokviální vyšší
projevit někomu poctu, gratulaci k narozeninám ap. žertovným houpáním za ruce a nohy, smýkáním nebo vyhazováním do výšky
◊ dát někomu kopačky kolokviální
rozejít se s partnerem
◊ dát někomu košem kolokviální vyšší
odmítnout někoho, něčí nabídku
◊ dát někomu na budku kolokviální
zbít, zmlátit někoho:
Přestaň, nebo ti dám na budku!
◊ dát (někomu) (na něco) čestné slovo
zavázat se k dodržení, splnění něčeho, závazně něco slíbit
◊ dát někomu na prdel kolokviální
1. (ostudně) porazit, předčit někoho
2. potrestat někoho bitím, zejména na zadek
◊ dát (někomu) na srozuměnou, že…
zřetelně někomu něco naznačit (slovy, chováním ap.)
◊ dát někomu něco do rukou / ruky ◊ dát něco do rukou / ruky někoho
svěřit někomu nějakou pravomoc, kontrolu nad něčím ap.
◊ dát někomu něco na ruku
vyplatit někomu peníze v hotovosti
◊ dát (někomu) něco na vědomí
informovat (někoho) o něčem, oznámit (někomu) něco
◊ dát někomu něco od cesty
dát někomu malou finanční nebo jinou odměnu:
Dal jsem obsluze něco od cesty.
◊ dát někomu něco sežrat kolokviální
ostře, nešetrně někomu něco vytknout, připomenout • tvrdě někoho potrestat, nechat pocítit nepříjemné důsledky jeho činu, chování ap.
◊ dát (někomu) něco v plen knižní
1. vydat území, oblast ap. do moci někoho, vystavit jeho ničivému vlivu
2. poskytnout něco k užívání ap., obvykle s rizikem poškození nebo spotřebování
3. zveřejnit nějaké informace ap. a vystavit je tak nepatřičné pozornosti, nepochopení, posměchu
◊ dát (někomu) něco znát
otevřeně vyjádřit svůj názor, postoj ap. • otevřeně naznačit, vyčíst (někomu) něco
◊ dát někomu nůž na krk
hrozbou někoho vyzvat, přinutit ke splnění určitých požadavků
◊ dát někomu padáka kolokviální
propustit někoho z práce
◊ dát někomu (pořádné) kapky expresivní
(ostře) vynadat někomu, zkritizovat někoho
◊ dát někomu poslední sbohem
rozloučit se se zemřelým na pohřbu ap.
◊ dát někomu přes hubu / držku / tlamu kolokviální
tvrdě někoho udeřit do obličeje • zbít, zmlátit někoho
◊ dát někomu přes prsty
zarazit někomu špatné jednání, potrestat někoho
◊ dát někomu (takovou / pěknou / pořádnou) čočku expresivní
ostře někomu vynadat, někoho pokárat • citelně někoho vytrestat:
Musím si dávat velký pozor, abych nepřibral, to by mi dal trenér čočku.
Já ti dám takovou čočku za to, cos nám udělala.
Učitel si tu drzost pamatoval a u zkoušek mi dal pěknou čočku.
Když máma slyšela, jak se mnou mluví, dala mu pořádnou čočku.
◊ dát někomu vale kolokviální vyšší
přerušit s někým kontakty, opustit ho, rozejít se s ním
◊ dát někomu za pravdu
uznat, potvrdit něčí názor, tvrzení ap. jako pravdivé, správné, souhlasit
◊ dát někomu za uši expresivní
vynadat někomu, potrestat ho
◊ dát někomu za vyučenou / na pamětnou
citelně někoho potrestat, zbít nebo někomu vynadat (a tím ho odnaučit nežádoucímu jednání) • dát někomu výrazně, nepříjemně pocítit, že se mýlil, udělal něco špatně ap.
◊ dát někomu zabrat kolokviální vyšší
vyžádat si od někoho velký výkon, velké vypětí
◊ dát někomu život
zplodit, porodit dítě, mládě
◊ dát o sobě vědět / znát
nápadně se projevit, upozornit na sebe
◊ dát od něčeho / někoho ruce pryč
přestat se něčeho účastnit, s někým spolupracovat ap., distancovat se
◊ dát řeč kolokviální
promluvit si s někým • popovídat si s někým
◊ dát světu / lidstvu něco / někoho
vynalézt, vytvořit, vyplodit něco všeobecně významného a prospěšného • zplodit, zrodit významnou, vynikající osobnost
◊ dát to / něco (na sobě) znát
projevit otevřeně své pocity, svůj postoj, nic neskrývat
◊ dát to někomu expresivní
1. pádným způsobem někoho pokárat, zkritizovat, ztrestat ap.
2. (ve sportu) porazit soupeře (výrazným rozdílem)
◊ dát to někomu (za kolik) kolokviální
(o zkoušejícím) umožnit zkoušenému úspěšně složit zkoušku (s určitým hodnocením)
◊ dát (za něco / někoho) hlavu na špalek expresivní
1. zaručit se za něco, někoho
2. nabídnout své odstoupení z funkce
◊ dát za něco / někoho ruku do ohně
věřit, důvěřovat něčemu, někomu, být si něčím, někým jistý, zaručit se za to, za něj
◊ dát za někoho / něco duši
milovat někoho nebo něco a být ochoten pro něj nebo pro to cokoliv udělat, obětovat
◊ dát za někoho / něco život
1. obětovat se kvůli někomu, něčemu a zemřít
2. milovat někoho nebo něco a být ochoten pro něj nebo pro to cokoliv udělat, obětovat
◊ dát zpátečku kolokviální vyšší
1. rozmyslet si něco a začít (opatrně) ustupovat, stáhnout se
2. jít pryč, odejít
◊ [dávat / dát ap.] něco k dobru / lepšímu / dobrému
vyprávěním vtipu, historky ze života, zpěvem ap. přispívat, přispět k pobavení, popř. informování někoho
◊ dejte císaři, co je císařovo, a co je Božího / Boží, Bohu ◊ dejte císaři, co je císařovo
je třeba splnit povinnost vůči autoritě aspoň v nezbytné míře
Podle bible Ježíšův výrok.
◊ já ti dám! expresivní
já tě (za to, co jsi udělal) potrestám • něco takového si nedovoluj
◊ kam někdo dal rozum (, že…) expresivní
jak někdo mohl jednat tak nerozumně, hloupě
◊ komu není shůry dáno (, v apatyce nekoupí)
kdo nemá pro nějaký úkol, práci dostatečnou bystrost, důvtip, příslušné vrozené schopnosti, nemůže je jednoduše získat
→ doklady v korpusu
◊ něco někomu nedá spát
něco vzbuzuje v někom zvědavost, znepokojení ap. a nutí ho na to neustále myslet, dělá mu to starosti
◊ nedáš, dostaneš sport
(zprav. ve fotbale, hokeji) pokud nevstřelíš gól, nezískáš bod ap., vzápětí vstřelí gól, získá bod ap. tvůj soupeř
◊ nedat jinak
trvat na něčem, nepovolit
◊ nedat na něco / někoho dopustit
mít něco nebo někoho ve velké oblibě • hájit, bránit něco nebo někoho (za všech okolností)
◊ nedat na sebe (dlouho) čekat
brzy nastat, uskutečnit se
◊ nedat něco z ruky ◊ nechtít dát něco z ruky
1. mít nějaký předmět neustále u sebe a neodložit ho
2. střežit něco před ostatními, nezveřejnit to
◊ nedat někomu ublížit
rozhodně někoho chránit, bránit
◊ nedat (svou) kůži lacino / zadarmo expresivní
nevzdat se, neprohrát snadno, bez houževnatého odporu
◊ někomu není dáno něco
někdo nemá pro něco dostatečné schopnosti, nadání • někomu okolnosti neumožní něco uskutečnit
◊ někomu to nedá
někdo nedokáže vydržet, nemůže se ovládnout a udělá něco (co by dělat neměl)
◊ (Pán) Bůh dal, (Pán) Bůh vzal ◊ pánbůh dal, pánbůh vzal
s neštěstím, s úmrtím blízkého ap. je třeba se smířit, je to zlé, ale nedá se s tím nic dělat
◊ přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno
budeš-li k druhým lidem vstřícný a nesobecký, budou takoví i oni k tobě
Podle bible Ježíšův výrok.
◊ slovo dalo slovo
1. někdo se s někým domluvil (na zahájení spolupráce ap.)
2. někdo si s někým porozuměl (a navázal milostný vztah)
◊ to dá rozum kolokviální vyšší
to je pochopitelné, logické, jasné
◊ to tomu někdo dal expresivní◊ někdo tomu dal expresivní
(povzdech nebo výčitka) někdo něco velmi pokazil, udělal hloupost
nedokonavé k 1–12, 15, 16 → dávat 1–12, 15, 16
přídavné jméno → daný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[daːt]
(3. j. dá, rozk. dej, čin. dal, trp. dán, podst. jm. dání, záporný infinitiv nedat)
sloveso dokonavé
1. (kdo dá co {komu; kam; za něj. účelem}; komu INF)
poskytnout něco hmotného nebo nehmotného k využití, spotřebování, za nějakým účelem ap.:
dát pacientovi antibiotika
dát dětem svačinu do školy
dát psovi nažrat
dát zaměstnancům dovolenou
Město dalo peníze na opravy nemocnice.
Dej mi svoje telefonní číslo.
2. (kdo dá co komu {k čemu}; co kam)
poskytnout něco jako dar, odměnu, projev náklonnosti ap., darovat, věnovat:
dát mamince dárek k svátku
dát dceři lístky na koncert
dát nemocnici sponzorský příspěvek
Kněz dal chlapci na památku růženec.
3. (kdo dá co kam)
umístit něco na nějaké místo • přidat k něčemu další surovinu, přísadu:
dát květiny do vázy
dát skříň do ložnice
dát do omáčky trochu pepře
Nevěsta si dala na krk náhrdelník.
Zamkl jsem za sebou a klíče jsem dal do kapsy.
4. (kdo dá co kam)
umístit něco do instituce nebo provozovny za účelem uschování, úpravy, likvidace ap.:
dát si batoh do úschovny
dát oblek do čistírny
dát starý papír do sběru
dát peníze do banky
Zloději dali ukradené kolo do šrotu.
5. (kdo dá koho4 kam)
umístit někoho do instituce ke vzdělávání, k trávení volného času, k péči, k (dlouhodobému) pobytu ap.:
dát dítě na atletiku / na výtvarku / do houslí
dát dceru na gymnázium / do učení
dát babičku do léčebny
Soud dal všechny stíhané do vazby.
Patnáctiletá matka dala své dítě k adopci.
6. (kdo dá co kam)
poskytnout něco k prodeji, ke zveřejnění ap.:
dát inzerát do novin
Dům byl dán do dražby.
Firma dala na trh nové léky. uvedla
Město dalo na web informace pro občany.
7. (kdo dá co za co {komu})
vydat peníze nebo jinou protihodnotu za nějaké zboží, službu ap., zaplatit:
dát za dům 2,5 milionu
Dospělí dají za vstupné sto dvacet korun.
V průměru dají Češi za dovolenou zhruba 17 000 Kč.
Domácnost by neměla za bydlení dát více než 30 procent čistých příjmů.
8. (kdo dá co {komu; za co; jak})
vydat někomu zboží, poskytnout službu ap. za peníze nebo za jinou protihodnotu, prodat, vyměnit:
Dejte mi kilo brambor.
Dali mi zboží na dluh.
Že se známe, tak ti to dám levněji.
Překrásné jiřinky mají cenu čtyřiceti devíti korun, ale já vám je dám za třicet devět.
9. (kdo dá co komu {za co}; co čemu)
udělit někomu, něčemu nějaké hodnocení, oznámkovat • udělit někomu nějaký trest, uložit:
dát hráči žlutou / červenou kartu
dát filmu tři hvězdičky
Učitel mi dal špatnou známku.
Policisté dali řidiči pokutu.
kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Za ublížení na zdraví mu soud dal tři měsíce. potrestal odnětím svobody v trvání 3 měsíců Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
10. (kdo dá co komu; INF {koho4, co; komu}), (co dá INF {komu, čemu})
přikázat nebo zařídit, aby někdo něco udělal • způsobit nebo umožnit, aby se něco uskutečnilo:
dát postavit kostel
dát kamarádovi vydělat
dát zaměstnanci podepsat smlouvu
dát spolužákovi opsat úkol
Učitel dal školákům za úkol nakreslit obrázek.
Myšlenka dala vzniknout novému projektu.
11. (kdo, co dá co do čeho)
uvést něco do nějakého stavu, do vztahu k jiným skutečnostem ap.:
dát do pořádku hospodaření města
dát legislativu do souladu se zákony Evropské unie
Expozice dala do kontrastu touhu po penězích a pomíjivost.
Své zdravotní potíže jsem dala do souvislosti se stresem.
12. (kdo, co dá co komu, čemu)
dodat někomu, něčemu nějakou vlastnost, schopnost, zkušenost, znalost ap.:
Víra mu dala sílu přežít.
Ministr chce dát zahraniční politice nový rozměr.
Režiséru se podařilo dát představení dramatický spád.
Přečtení této knihy mi hodně dalo.
Škola mi dala pevný základ pro můj profesní život.
13. (co dá co {komu}), (kdo dá co do čeho)
vyžádat energii, úsilí na dosáhnutí určitého cíle • vynaložit energii, úsilí na dosáhnutí určitého cíle:
Vymyslet dárek pro partnera dá někdy hodně práce.
Lékařům dalo spoustu námahy, aby ženu udrželi při životě.
Hráči do utkání dali hodně úsilí.
14. (kdo dá na koho, na co)
řídit se podle určitého názoru, hodnot, informací ap. • považovat něco za důležité, dbát na to:
dát na názory odborníků
dát na první dojem
Nedejte na řeči ostatních.
Někteří Češi dají na tituly.
Při výběru střední školy děti nejvíce dají na rodiče.
15. (co dá co)
odpovídat určité hodnotě, úrovni, tvořit:
I malé zisky mohou dát v součtu slušné peníze.
41 procent Ostravanů odpovědělo, že rozhodně půjdou volit, a dalších 33 procent si vybralo odpověď, že spíše ano. To by dalo dohromady 74 procent voličů.
16. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dá co)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
úspěšně něco vykonat, dokázat, splnit syn. zvládnout:
Zkoušky jsem dal napoprvé.
Ústní část jsem dala bez problémů, test mi utekl o dva body.
Trenér jí opakoval: „To dáš, máš na to.“
Tenhle pohovor bych dal, i kdyby mě vzbudili o půlnoci.
17. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo dá komu)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
poskytnout pohlavní styk:
Stará mi zase nedala.
O Tereze se říká, že dá každýmu.
18.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
dát polibek políbit
dát jméno pojmenovat
dát možnost umožnit
dát návrh navrhnout
dát odpověď odpovědět
dát povolení povolit
dát příkaz přikázat
dát popud iniciovat
dát výpověď odejít ze zaměstnání
dát někomu výpověď propustit ho ze zaměstnání
□ dejme tomu
1. představme si, připusťme jako možnost
syn. řekněme:
Dejme tomu, že vše je tak, jak říkáte.
2. odhadem, přibližně
syn. řekněme:
Znám ho – dejme tomu – deset let.
◊ co by za to daly děti v Africe expresivní
neplýtvej, nepohrdej jídlem (i když není vyloženě chutné), protože jeho dostatek není samozřejmý:
Proč jsi tu svačinu nesnědl? Co by za to daly děti v Africe!
◊ co dům dal / dá
zbytky jídla, potravin nebo jakékoli věci, které jsou doma k dispozici:
Snídám, co dům dá.
K obědu byl guláš z toho, co dům dal.
Technika malování je libovolná, fixy, uhel, tempery, pastelky, zkrátka co dům dá.
◊ co je psáno, to je dáno
písemné informace, sliby, dohody ap. jsou závazné, nelze je zpochybnit:
Co je psáno, to je dáno, to platí prostě mnohem víc než plácnutí rukou či planý slib.
◊ co to dá kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
jak je to nejvíce, nejrychleji možné:
Na motorce jezdím zodpovědně, jen občas to pustím, co to dá.
→ doklady v korpusu
◊ dal bych za to nevím co expresivní◊ dal bych za to všechno / cokoli(v) expresivní
velmi si něco přeji, velmi bych si něco přál (často něco nesplnitelného)
◊ dát do něčeho (celé) srdce ◊ dát do něčeho (celou) duši
věnovat něčemu maximální úsilí, udělat to s nadšením, zápalem
◊ dát hlavy / hlavu dolů
1. být zkroušený, přestat se snažit, když se něco nedaří
2. dát hlavu dolů být pokorný, přijmout skutečnost takovou, jaká je
◊ dát hlavy / hlavu nahoru
vzchopit se, dál se snažit, i když se něco nedaří
◊ dát hlavy dohromady
společně se zamyslet, poradit
◊ dát [kila / vousy / boty ap.] dolů kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
odstranit něco odněkud, zbavit se něčeho (např. zhubnout, oholit se, zout se)
◊ dát na sebe (dlouho) čekat
1. (o abstraktních jevech) velmi dlouho nenastat, neuskutečnit se
2. (o člověku) dlouho nepřijít, přijít (velmi) pozdě, opozdit se
◊ dát něco / to dál
poslat, předat nějaký předmět nebo zprávu, informaci dalšímu v řadě, popř. komukoli jinému
◊ dát něco / to na papír
zaznamenat, vyjádřit něco písemně, popř. umělecky
◊ dát něco do figury kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
uvést něco do náležitého stavu, uspořádat, upravit
◊ dát něco do oběhu
zveřejnit určitou informaci • umožnit rozšíření určité věci mezi jednotlivci
◊ dát něco do placu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. nabídnout něco k jídlu, k využití ap.
2. říct nějakou myšlenku, vtip ap. ve snaze podělit se o ně s druhými lidmi, příp. je pobavit
◊ dát něco do pohybu
způsobit, že se situace, okolnosti ap. kolem něčeho začaly (překvapivě) měnit, vyvíjet, zahájit něco
◊ dát něco do pucu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
důkladně něco opravit, uklidit
◊ dát něco dohromady / do kupy
1. shromáždit a zpracovat materiál, informace ap. do nějakého celku, sestavit
2. uvést něco do funkčního, vyhovujícího stavu, opravit
◊ dát něco (jasně / hlasitě / nepokrytě) najevo ◊ dát (jasně / hlasitě / nepokrytě) najevo, že…
(zřetelně, otevřeně) projevit svůj názor, postoj ap.
◊ dát něco k ledu expresivní
odsunout něco z programu, z popředí zájmu ap. a dál se tím nezabývat, odložit
◊ dát něco na odiv
okázale něco předvést, ukázat, pochlubit se tím
◊ dát něco na stůl
předložit nějaký návrh, materiál ap. k projednání
◊ dát něco v sázku
ohrozit něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození ap.
◊ dát něco všanc kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. ohrozit něco a riskovat tak jeho ztrátu, poškození ap.
2. zveřejnit informace ap. a vystavit je tak nepatřičné pozornosti, nepochopení, posměchu
◊ dát něčemu / někomu [pořádně ap.] na frak expresivní
1. (o věci, jevu) výrazně něco překonat svou úrovní, kvalitou, účinností ap. • (o člověku) s výraznou převahou nad někým vyhrát, vyniknout ap.
2. (o věci, jevu) něco zkazit nebo výrazně poškodit ap. • (o člověku) překonat někoho v bitce, zbít ho
◊ dát něčemu / někomu sbohem
skončit s nějakou činností, zájmem ap., rozloučit se s něčím, opustit to • přestat se s někým stýkat ap., trvale se s někým rozloučit, opustit ho
◊ dát něčemu / někomu stopku
zakázat, zastavit nějaký projekt, něčí činnost ap., zabránit něčemu
◊ dát něčemu adié / adieu
skončit s nějakou činností, zájmem ap., ukončit něco, opustit to
◊ dát něčemu červenou
zakázat, zastavit, zamítnout plán, projekt ap.:
Radnice dala stavbě nových obchodů červenou.
V parlamentních volbách dali voliči reformám červenou.
◊ dát něčemu vale kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
skončit s nějakou činností, zájmem ap., ukončit, opustit něco, zbavit se něčeho
◊ dát něčemu zabrat kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nešetrným nebo nadměrným používáním přispět k poškození nějaké věci
◊ dát něčemu zelenou
povolit, umožnit realizaci plánu, projektu ap.
◊ dát něčemu život
nechat něco vzniknout, uvést do provozu, vytvořit
◊ dát někoho / něco do latě kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
usměrnit něčí chování, nějakou situaci ap., uvést někoho, něco do žádoucího stavu
◊ dát někoho / něco na černou listinu
považovat, označit někoho, něco za nežádoucí, nedůvěryhodné, zakázané, takové, jimž je nutné se vyhýbat
◊ dát někoho do figury kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
navrátit někoho do dobré, žádoucí formy • ukáznit, usměrnit někoho
◊ dát někoho dohromady / do kupy
1. vyléčit něčí zranění, nemoc ap., uzdravit někoho
2. seznámit někoho navzájem a vytvořit nějakou skupinu lidí, sestavit
◊ dát někoho za katr kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
uvěznit, poslat do vězení
◊ dát někomu / něčemu křídla expresivní
povznést, povzbudit někoho nebo něco (k mimořádnému výkonu ap.)
◊ dát někomu / něčemu něco do vínku knižní
1. (zprav. ze strany osudu, Boha, přírody ap.) obdařit někoho nebo něco (při zrodu) vlastnostmi, schopnostmi, nadáním ap.
2. vytyčit něčemu (zprav. při jeho vzniku, založení) určitý cíl, předmět činnosti, hlavní náplň, myšlenku ap.
3. darovat něco někomu nebo něčemu, zprav. jako symbolický základ do budoucna nebo z pozice patrona ap.
4. vštípit někomu něco výchovou, soustavným vedením ap.
◊ dát někomu / něčemu (s něčím / někým) pokoj
nechat někoho být, přestat ho (s něčím, s někým) obtěžovat, zatěžovat ap. • nechat něco být, přestat se tím zabývat
◊ dát někomu / si fóra kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dát někomu náskok • vyrazit s předstihem
◊ dát někomu adié / adieu
ukončit milostný vztah, rozejít se s někým
◊ dát někomu (co proto) expresivní
1. ostře někomu vynadat • citelně někoho potrestat, zbít ap.:
Prezident nešetřil kritikou a dal co proto vládě i zákonodárcům.
Já ti dám, to uvidíš!
Naběhli tam s obušky a dali jim co proto.
2. způsobit někomu velkou námahu, vyčerpat někoho:
Ten tvůj dopis, ten mi dal! Musel jsem pro něj až na poštu.
Čtvrtými narozeninami dítěte začíná období, které vám dá co proto.
◊ dát někomu [čas / den ap.] na rozmyšlenou
poskytnout někomu určitý čas, lhůtu k uvážení něčeho
◊ dát někomu do těla expresivní
přinutit někoho k velkému výkonu, námaze a velmi ho tím unavit, vyčerpat
◊ dát (někomu) fušku kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyžádat si mimořádné úsilí, velkou námahu, mnoho práce, být velmi pracný, namáhavý
◊ dát někomu hobla kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
projevit někomu poctu, gratulaci k narozeninám ap. žertovným houpáním za ruce a nohy, smýkáním nebo vyhazováním do výšky
◊ dát někomu kopačky kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rozejít se s partnerem
◊ dát někomu košem kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
odmítnout někoho, něčí nabídku
◊ dát někomu na budku kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zbít, zmlátit někoho:
Přestaň, nebo ti dám na budku!
◊ dát (někomu) (na něco) čestné slovo
zavázat se k dodržení, splnění něčeho, závazně něco slíbit
◊ dát někomu na prdel kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. (ostudně) porazit, předčit někoho
2. potrestat někoho bitím, zejména na zadek
◊ dát (někomu) na srozuměnou, že…
zřetelně někomu něco naznačit (slovy, chováním ap.)
◊ dát někomu něco do rukou / ruky ◊ dát něco do rukou / ruky někoho
svěřit někomu nějakou pravomoc, kontrolu nad něčím ap.
◊ dát někomu něco na ruku
vyplatit někomu peníze v hotovosti
◊ dát (někomu) něco na vědomí
informovat (někoho) o něčem, oznámit (někomu) něco
◊ dát někomu něco od cesty
dát někomu malou finanční nebo jinou odměnu:
Dal jsem obsluze něco od cesty.
◊ dát někomu něco sežrat kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
ostře, nešetrně někomu něco vytknout, připomenout • tvrdě někoho potrestat, nechat pocítit nepříjemné důsledky jeho činu, chování ap.
◊ dát (někomu) něco v plen knižní
1. vydat území, oblast ap. do moci někoho, vystavit jeho ničivému vlivu
2. poskytnout něco k užívání ap., obvykle s rizikem poškození nebo spotřebování
3. zveřejnit nějaké informace ap. a vystavit je tak nepatřičné pozornosti, nepochopení, posměchu
◊ dát (někomu) něco znát
otevřeně vyjádřit svůj názor, postoj ap. • otevřeně naznačit, vyčíst (někomu) něco
◊ dát někomu nůž na krk
hrozbou někoho vyzvat, přinutit ke splnění určitých požadavků
◊ dát někomu padáka kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
propustit někoho z práce
◊ dát někomu (pořádné) kapky expresivní
(ostře) vynadat někomu, zkritizovat někoho
◊ dát někomu poslední sbohem
rozloučit se se zemřelým na pohřbu ap.
◊ dát někomu přes hubu / držku / tlamu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní◊ dát někomu do huby / držky / tlamy kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní◊ dát někomu po hubě / držce / tlamě / čuni kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní◊ dát někomu na hubu / držku kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
tvrdě někoho udeřit do obličeje • zbít, zmlátit někoho
◊ dát někomu přes prsty
zarazit někomu špatné jednání, potrestat někoho
◊ dát někomu (takovou / pěknou / pořádnou) čočku expresivní
ostře někomu vynadat, někoho pokárat • citelně někoho vytrestat:
Musím si dávat velký pozor, abych nepřibral, to by mi dal trenér čočku.
Já ti dám takovou čočku za to, cos nám udělala.
Učitel si tu drzost pamatoval a u zkoušek mi dal pěknou čočku.
Když máma slyšela, jak se mnou mluví, dala mu pořádnou čočku.
◊ dát někomu vale kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
přerušit s někým kontakty, opustit ho, rozejít se s ním
◊ dát někomu za pravdu
uznat, potvrdit něčí názor, tvrzení ap. jako pravdivé, správné, souhlasit
◊ dát někomu za uši expresivní
vynadat někomu, potrestat ho
◊ dát někomu za vyučenou / na pamětnou
citelně někoho potrestat, zbít nebo někomu vynadat (a tím ho odnaučit nežádoucímu jednání) • dát někomu výrazně, nepříjemně pocítit, že se mýlil, udělal něco špatně ap.
◊ dát někomu zabrat kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyžádat si od někoho velký výkon, velké vypětí
◊ dát někomu život
zplodit, porodit dítě, mládě
◊ dát o sobě vědět / znát
nápadně se projevit, upozornit na sebe
◊ dát od něčeho / někoho ruce pryč
přestat se něčeho účastnit, s někým spolupracovat ap., distancovat se
◊ dát řeč kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
promluvit si s někým • popovídat si s někým
◊ dát světu / lidstvu něco / někoho
vynalézt, vytvořit, vyplodit něco všeobecně významného a prospěšného • zplodit, zrodit významnou, vynikající osobnost
◊ dát to / něco (na sobě) znát
projevit otevřeně své pocity, svůj postoj, nic neskrývat
◊ dát to někomu expresivní
1. pádným způsobem někoho pokárat, zkritizovat, ztrestat ap.
2. (ve sportu) porazit soupeře (výrazným rozdílem)
◊ dát to někomu (za kolik) kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o zkoušejícím) umožnit zkoušenému úspěšně složit zkoušku (s určitým hodnocením)
◊ dát (za něco / někoho) hlavu na špalek expresivní
1. zaručit se za něco, někoho
2. nabídnout své odstoupení z funkce
◊ dát za něco / někoho ruku do ohně
věřit, důvěřovat něčemu, někomu, být si něčím, někým jistý, zaručit se za to, za něj
◊ dát za někoho / něco duši
milovat někoho nebo něco a být ochoten pro něj nebo pro to cokoliv udělat, obětovat
◊ dát za někoho / něco život
1. obětovat se kvůli někomu, něčemu a zemřít
2. milovat někoho nebo něco a být ochoten pro něj nebo pro to cokoliv udělat, obětovat
◊ dát zpátečku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. rozmyslet si něco a začít (opatrně) ustupovat, stáhnout se
2. jít pryč, odejít
◊ [dávat / dát ap.] něco k dobru / lepšímu / dobrému
vyprávěním vtipu, historky ze života, zpěvem ap. přispívat, přispět k pobavení, popř. informování někoho
◊ dejte císaři, co je císařovo, a co je Božího / Boží, Bohu ◊ dejte císaři, co je císařovo
je třeba splnit povinnost vůči autoritě aspoň v nezbytné míře
Podle bible Ježíšův výrok.
◊ já ti dám! expresivní
já tě (za to, co jsi udělal) potrestám • něco takového si nedovoluj
◊ kam někdo dal rozum (, že…) expresivní
jak někdo mohl jednat tak nerozumně, hloupě
◊ komu není shůry dáno (, v apatyce nekoupí)
kdo nemá pro nějaký úkol, práci dostatečnou bystrost, důvtip, příslušné vrozené schopnosti, nemůže je jednoduše získat
→ doklady v korpusu
◊ něco někomu nedá spát
něco vzbuzuje v někom zvědavost, znepokojení ap. a nutí ho na to neustále myslet, dělá mu to starosti
◊ nedáš, dostaneš sport
(zprav. ve fotbale, hokeji) pokud nevstřelíš gól, nezískáš bod ap., vzápětí vstřelí gól, získá bod ap. tvůj soupeř
◊ nedat jinak
trvat na něčem, nepovolit
◊ nedat na něco / někoho dopustit
mít něco nebo někoho ve velké oblibě • hájit, bránit něco nebo někoho (za všech okolností)
◊ nedat na sebe (dlouho) čekat
brzy nastat, uskutečnit se
◊ nedat něco z ruky ◊ nechtít dát něco z ruky
1. mít nějaký předmět neustále u sebe a neodložit ho
2. střežit něco před ostatními, nezveřejnit to
◊ nedat někomu ublížit
rozhodně někoho chránit, bránit
◊ nedat (svou) kůži lacino / zadarmo expresivní
nevzdat se, neprohrát snadno, bez houževnatého odporu
◊ někomu není dáno něco
někdo nemá pro něco dostatečné schopnosti, nadání • někomu okolnosti neumožní něco uskutečnit
◊ někomu to nedá
někdo nedokáže vydržet, nemůže se ovládnout a udělá něco (co by dělat neměl)
◊ (Pán) Bůh dal, (Pán) Bůh vzal ◊ pánbůh dal, pánbůh vzal
s neštěstím, s úmrtím blízkého ap. je třeba se smířit, je to zlé, ale nedá se s tím nic dělat
◊ přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno
budeš-li k druhým lidem vstřícný a nesobecký, budou takoví i oni k tobě
Podle bible Ježíšův výrok.
◊ slovo dalo slovo
1. někdo se s někým domluvil (na zahájení spolupráce ap.)
2. někdo si s někým porozuměl (a navázal milostný vztah)
◊ to dá rozum kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
to je pochopitelné, logické, jasné
◊ to tomu někdo dal expresivní◊ někdo tomu dal expresivní
(povzdech nebo výčitka) někdo něco velmi pokazil, udělal hloupost
nedokonavé k 1–12, 15, 16 → dávat 1–12, 15, 16
přídavné jméno → daný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)